Zabráníte tak, aby vaše infračervené žárovky došly k zkratu v vlhkých prostorách
Umístění infračervených topidel do pářivé koupelny nebo do místnosti v nočním klubu plné páry je docela riskantní. V jedné místnosti se totiž nachází elektřina a vodní pára – to je prostě recept na zkrat.
Jednoduchý plastový kryt tu nestačí. Potřebujete zařízení, které skutečně odděluje elektřinu od vlhkosti.
Proč je vlhkost pro elektroniku noční můrou
Voda totiž ráda „převádí“ elektřinu. V koupelně se pára nezdržuje jen tam – dostane se i do standardních obalů zařízení. Vznikají tak malé cesty, po kterých proud elektřiny může proudit skrz izolant.
Pokud používáte obyčejný zásuvkový konektor bez odpovídajícího uzávěru proti vlhkosti, je to jen otázka času. Buď žárovka prostě vyhoří, nebo dojde k odpojení zařízení. To rozhodně není dobré.
Jak skutečně zabránit proniknutí vody
K tomu používáme několik vrstev ochrany. Nejdřív použijeme silikonové těsnění na koncích žárovky. Ty fungují jako „gumový pásek“ pro elektřinu – brání tak vlhkosti v kontaktu s aktivními částmi zařízení. Potom použijeme kabely, které odolají jak teplu, tak vodě. Tím se zabrání oné otravné „kapilární akci“, při které se voda doslova vetře do uzavírací schránky zařízení.
Ale pozor – i těsnění mohou selhat. Proto musíte topidlo připojit do samostatného obvodu s vysoko citlivým RCD. Je to váš bezpečnostní systém. Pokud dojde k úniku vody, napájení okamžitě přeruší se, aby nikdo nebyl zraněn.
Složitá část: Vzduch versus voda
Možná si řeknete: „Proč prostě celé zařízení neuzavřít do vakua?“
No, je tu problém. Pokud uděláte obal příliš hermetickým, aby dosáhl vysoké hodnoty IP, žárovka nemůže „dýchat“. Infračervené žárovky se velmi zahřívají. Pokud se toto teplo zadrží uvnitř, začne ničit izolant.
Je to tedy otázka rovnováhy. Potřebujete těsnění, které zabrání proniknutí páry, ale zároveň design, který umožní elektronice chladnout.
Můj tip? Kontrolujte těsnění každé šest měsíců. Trvá to dvě minuty a ušetří vám to velké potíže během nejrušnější noci v roce.